Neváhajte se s námi spojit zde

Doprava zdarma při objednávce od 1500 Kč

Ve znamení bylin čarodějné noci

Pro noc z 30. dubna na 1. května se vžilo označení „pálení čarodějnic“, Beltaine či Filipojakubská anebo Valpuržina noc. Přestože mají jedno pojítko, logický historický vývoj a stejný lidový základ, může se tolik názvů jevit jako zcela matoucí! Vysvětlíme si, co mají společného a jak se v nich prolíná pohanský základ s křesťanskými prvky a vžitými středověkými strachy. Nahlédneme také na zajímavé, méně známé, čarodějné a ochranné bylinky, a to nejen z naší vlasti.

Noc zářících ohňů

Jak vypadaly lidové tradice této noci, nám v odrazu přírodních cyklů, přibližuje následující úryvek z knihy Žena v proměnách roku:

„Noc zářících ochranných ohňů, jejichž síla měla člověka chránit před démony a temnými silami. Ale také noc radostných obřadů k uctění sexuální síly, nejsilnější tvořivé energie zajišťující plodnost. Smyslem obřadů vykonávaných za noci ohně bylo přijetí a ovládnutí sexuální síly, posílení vnitřního plamene vášně a posvátného spojení muže a ženy, zajištění pokračování života.“ (Naďová, Alena: Žena v proměnách roku. CPress, 2021, s.40.)

Oslavy boha Belene

Na počátku těchto tradic zřejmě stojí starý keltský lidový zvyk Beltaine, tedy oslavy boha Belene, učitele druidů o ochránce lidu. Druidové v noci z 30.4. na 1.5. pálily ohně a obyvatelé opid si je přenášeli do krbů svých domovů. Tyto oslavy byly spojené nejen s ochranou domovů, ale také hojností a plodností. Domnívám se, že jsou obecně známé a populární, a proto se zaměříme na část druhou v naší historické cestě, a to označení Valpuržina noc.

Princezna léčitelka sv. Valburga

Sv. Valburga (Valpurgie) byla anglosaská princezna, abatyše a misionářka působící v 9. století v německého kláštera Heidenheim. Během svého života zázračně uzdravovala šestinedělky, nemocné děti a provedla mnoho jiných zázraků. Proto byla posmrtně svatořečena papežem Hadriánem II. a připomínka tohoto dne spadá právě na 1. května, respektive jeho předvečer 30. dubna. Stala se patronkou proti hladu, nouzi a nemocem, jako mor či kašel, šestinedělek a dětí. Kult sv. Valburgy ve středověku velmi rostl. Protože církev potřebovala přebít, ještě stále živou, tradici pálení očistných ohňů a oslav konce temnoty a počátku nového života, využila k němu právě kult této světice. Navíc jej spojila s bojem proti čarodějnicím, jakožto „ženštinám obdařených magickou mocí“, které se právě této noci měly sbírat k oslavám sabatu. („Známými místy sabatů byly např. brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě.“) Ve vesnicích se provádělo mnoho ochranných rituálů, které měly zabránit čarodějnicím vstoupit této noci do stavení. Mimo jiné muži pálili a hlídali velké ohně, jejichž přenesený smysl se odráží ve spojení „pálení čarodějnic“.

Označení Valpuržina noc se dodnes používá v Německu. K nám se pálení ohňů, jakožto symbolické pálení čarodějnic, dostalo ,dle slov historika Čeňka Zíbrta, někdy v polovině 19. století. „Pro starší historii pálení ohňů na území Čech, Moravy a Slezska je údajů poskrovnu,“ v knize Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, píše Věra Večerková. Běžnější byl spíše obyčej zapalovat ohně až ke 24. červnu, na svátek sv. Jana Křtitele neboli noc Svatojánskou.

Kde se vzala Filipojakubská noc

No a aby toho nebylo málo, během další středověké snahy posílit pozici církve proti pohanskému svátku, byl tento den zasvěcen sv. apoštolům Filipu a Jakubovi, jejichž odkaz měl rituály zastínit. Odtud vychází i pojmenování Filipojakubská noc, což si mnozí vybavíte z kresleného dětského seriálu Malá čarodějka.

Jak přibližně ještě na počátku 20. století vypadalo pálení čarodějnic, se dozvíme také z následujícího úryvku:


„V Čechách v předvečer prvního máje zapalují mladí lidé ohně na kopcích a na vršcích, na rozcestích a na pastvinách a tančí kolem nich. Přeskakují žhnoucí oharky nebo dokonce skáčou přes plameny. Obřad se nazývá, pálení čarodějnic‘. Na některých místech bývá zvykem na hranici upalovat loutku představující čarodějnici. Musíme si připomenout, že první máj je proslulá Valpuržina noc a všude v povětří je plno neviditelných čarodějnic na pekelných pochůzkách.“ (FRAZER, James George. Zlatá ratolest. Překlad Věra Heroldová-Šťovíčková, Erich Herold. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 671 s. ISBN 978-80-7380-017-8. S. 685.)

Novodobé pojetí “pálení čarodějnic” bylo pozastaveno během 2.sv. války kvůli nočním zatemněním. Komunismus pak tuto tradici přeměnil k obrazu svému na tzv. vatry míru. Přesto se “pálení čarodějnic” dochovalo dodnes. V ryze moderním kabátě se slaví jako rodinno-sousedská zábava s akcentem na děti a jejich zážitky.

Čarodějné bylinky známé a méně známé

Večer tohoto lidového svátku vybízí otázku použití tradičních známých i méně známých „ochranných čarodějných bylinek“. Tak schválně jestli víte, které to jsou?

Aromatický Pelyněk roční

Určitě budete souhlasit, že když se řekne čarodějná rostlinka, tak nám v první řadě vyskočí Pelyněk roční neboli Artemisia annua. V Bulharsku se mu říká Sladký pelyněk a mě přijde, že ho to zcela vystihuje. Sladce kořenitá výrazná vůně jeho éterického oleje silně stimuluje, napomáhá koncentraci a spouští emoce. V historii se tato bylinka používala jako ochrana proti všemu zlému. V dnešních dnech jej najdeme jako součást vonných kompozic pro emoční hojení a posílení aury. Ovšem pozor tento éterický olej není vhodný pro děti, kojící a těhotné. Jeho jemnější variantu, nádherně sladce vonící květovou vodu, použijte zejména k relaxujícím koupelím. Na emocionální úrovni stimuluje duši a na fyzické perfektně uvolňuje tělo. Navíc prospěje pleti mastné.

Dračí Pelyněk estragon

A co řeknete třeba jemu příbuznému Estragonu nebo-li Pelyňku estragon, který se získává z kvetoucích vrcholků rostliny Artemisia dracunculus?! Latinský název této rostliny v překladu znamená drak či had, z čehož odvozujeme historickou spojitost estragonu s ochranou proti plazům a jejich kousnutí. Po staletí se také používal jako lék proti hadímu uštknutí. Sladká bylino-kořenitá vůni s anýzovými tóny tohoto éterického oleje povzbuzuje mysl, udržuje ji v bdělém stavu a stimuluje naše duševní i tvůrčí síly. A co víc dodává nám odvahu a sílu!

Radostný Rozmarýn

Další tradiční ochrannou bylinkou proti magii a čarodějnictví je Rozmarýn (Rosmarinus officinalis či Salvia rosmarinus). Je to jedna z nejaromatičtějších a nejléčebnějších rostlin, která provází lidstvo již od starověkého Egypta. Jeho hřejivý éterický olej nosí radost, štěstí a posiluje důvěru ve vlastní potenciál. Je vhodný při nízkém sebevědomí, při přehnané přemýšlivosti a pochybnostech o každém činu. Jeho kouzlo tkví v pročišťování negativních mentálních emocí a vzorců chování.

Energetický štít Jalovce

A samozřejmě nemohu vynechat ani éterický olej Jalovec, který rozpouští a čistí negativní vlivy a vytváří tak doslova ochranný energetický štít. Svěží vůně se zelenými podtóny oleje z jalovcového jehličí (Juniperus communis oil ) Vás odvede do pohádkového lesa nových možností v těžkých okamžicích tzv. zacyklení (aneb když stojíme na místě a nemůžeme se pohnout). Kdežto sladko-hořké dřevité aroma jalovčinek neboli jeho plodů (Juniperus communis fruit oil) zase posiluje odvahu a odhodlanost. Jalovcový hydrolát je znám pro své protizánětlivé, čistící a odvodňující činky. Stimuluje krevní a lymfatický oběh. Proto je vhodný ke koupelím “těžkých nohou” a celulitidy.

Magický Bezový květ

Možná méně známou čarodějnou bylinkou je poslední z dnešního seznamu – Bezový květ (Sambucus nigra). Tento keř byl zejména v anglosaské mytologii považován za magický strom a symbol regenerace. Druidové jej vnímali jako dar Matky Země. Ve středověké Anglii se jeho role posunula k čistě ochranné. Bezové keře byly vysazovány blízko domovů nebo byly jeho větvičky věšeny na dveře, aby chránily své obyvatele od všech zlých sil. Bezové dřevo se nepálilo a nevyráběl se z něj nábytek, protože se věřilo, že má svou temnou stránku. Podle některých pověr pod bezovými větvemi sedávaly čarodějnice, a dokonce se v nich dokázaly měnit. Takže je jasné, že mít doma bezový nábytek, by bylo zahrávání si s temnou stranou.
V dnešní době můžeme využít kouzelné aroma její květové vody, které nás uklidňuje a redukuje psychický a fyzický stres. Nebo si dopřát jejich detoxikačních účinků na močové cesty a ledviny v domácích limonádách a jiných nápojích. Ale pozor při chronických problémech s těmito orgány se mu raději vyhněte a použijte jej na vlasové oplachy. Vlasům přináší totiž lesk, vitalitu a vůni.

Čarovných bylinek je opravdu velké množství a tak si nechejme něco i na příště. Zatím se podívejte na jeden z předchozích článků Cesta éterických olejů od šamanských rituálů až do domácností.

Zdroje:
Naďová, Alena: Žena v proměnách roku. Zrcadlení přírodního cyklu v životě ženy. CPress, 2021.

FRAZER, James George. Zlatá ratolest. Překlad Věra Heroldová-Šťovíčková, Erich Herold. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007.

KG STILES – Esenciální oleje kompletní příručka, 2019.

Gabriel Mojay- Aromatreapie pro léčení duše, dotisk 2019.

Dr. Josh Axe – Essential Oils: Ancient Medicine, 2016.

Susanne Catty – Hydrosols the Next Aromatherapy, 2001.

Lydia Bosson – Hydrosol Therapy, 2019.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pálení_čarodějnic

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_Valburga

https://padesatprocent.cz/cz/paleni-carodejnic-valpurzina-noc-filipojakubska-noc-nebo-beltine

https://www.denik.cz/z_domova/filipojkubska-noc.html

2 comments

  1. Veronika Němcová

    Krásný článek plný zajímavých informaci. Dekuji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Doprava zdarma

při objednávce od 1500 Kč

Platba CZK a EUR

Zasíláme do zahraničí

Klientská podpora

Po-pá 8:00 - 18:00

100% Bezpečný nákup

PayPal / Comgate / MasterCard / Visa