Ukrytá na loukách černomořského břehu roste vzácná korálově červená Pivoňka balkánská (Paeonia Peregrina). Vyskytuje se pouze na Balkánském poloostrově, zejména v Bulharsku a Turecku, řidčeji také Rumunsku a Srbsku. Najdeme ji také v místních světlých listnatých lesích, křovinách a skalnatých údolích. Patří k vyhledávaným tamním léčivým bylinám zejména ve spojitosti s ženskou krásou a ženským zdravím. Její sušené okvětní lístky jsou pokladem přírodní medicíny. Sbírají se v květnu a červnu. A po sušení získají jemnou vůní a sladce hořkou chuť.
Pivoňka v lidovém léčitelství
Pivoňka balkánská je tradičním přírodním prostředkem na tonizaci hladkého svalstva dělohy, mírnění menstruačních bolestí, epilepsii či černý kašel. Na tlumení kašle se připravuje čaj ze sušených okvětních lístků. V herbářích nalezneme zmínky také o účincích tohoto čaje při léčbě hemoroidů a křečových žil.
Vzácná květová voda
Transformací sušených červených květů pivoňky balkánské vzniká, procesem destilace, 100% květová voda, která tonizuje a osvěžuje pleť. Ideální je na první vrásky. A nejen to! Obklad z květové vody pivoňky balkánské dokáže uklidnit popraskanou a podrážděnou pokožku. Svou zemitou jemně sladkou bylinnou vůní se zelenými tóny, která se podobá silnému zelenému čaji, relaxuje a uvolňuje nervozitu a bolesti hlavy. Nečekejte ovšem žádnou něžnou květinku. Její aroma je opravdu výrazně zemité.
Uhrančivá korálově červená barva
Kdykoliv se s ní člověk potká na živo, uhrane mu korálově červené barva jejich okvětních lístků. Je způsobena pigmentem cyanidinem, který se v ostatních druzích objevuje jen sporadicky. “Díky barvě květu si pivoňku balkánskou oblíbili šlechtitelé, můžeme ji nalézt v rodokmenu mnoha odrůd s makově nebo korálově červenými květy.” (P. Sekerka – Pivoňky Evropy- známé a přesto udivující.) V 16. století byla do Rakouska-Uherska přivezena z Cařihradu (dnešního Istanbulu) a označena jako Paeonia femina byzantica. V české taxonomii ji najdeme jako pivoňku cizí, obecnou či balkánskou.
V zahradách císařů
V Číně je pivoňka symbolem bohatství a síly a uznanou královnou květin! První záznamy o jejím pěstitelství pochází z 3. století z čínské dynastie Chan. Do dnešní doby se rod pivoněk natolik rozrostl, že čítá již několik tisíc kultivarů. V čínském Luoyang se dokonce nachází “pivoňkové město” (Národní zahrada pivoněk), kde každoročně vykvétá 100 druhů těchto květin.
Pivoňka v řecké mytologii
Řecký název Paeonia se odvozuje od Paeona, léčitele bohů. Ten svou úspěšností natolik rozhněval boha medicíny Asklépia, že se mu chtěl pomstít. Zachránila jej až proměna v krásnou květinu.
Pivoňka ve středověkých legendách a dnes
Věděli jste, že některé národy věřili, že vysazené pivoňky na zahradě je ochrání před bouřkami a zlem?! Ve středověké Francii si vyráběli “růženec svaté Gertrudy”, což byla pivoňková semena navlečená na červenou niť a pokropená svěcenou vodou. Tento amulet měl zahánět zlé víly a skřítky. Jako symbol prosperity se dodnes používají červené pivoňky jako dekorace na svatbách. Symbolizují šťastná společná léta.
Informace čerpány z:
Pavlína Kourková – Duše květů, 2022.
Д-р Д. Памуковр, Проф Х. Ахтарджиев – Природна аптека, 1981
Pavel Sekerka – Pivoňky Evropy- známé a přesto udivující, uveřejněné v e-časopise AV ČR ŽIVA https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/pivonky-evropy-zname-a-presto-udivujici.pdf
