Lípa, strom opředený mýty a legendami, jehož síla přesahuje hranice času. Od dávných dob až do současnosti nás tento majestátní strom nepřestává fascinovat svou krásou, léčivými účinky a symbolickým významem. Odkryjme společně tajemství lípy a její praktičnost v moderním životě.
Magická ochrana a mytologie lípy
Víte, že v mnoha kulturách je lípa považována za magický strom?! Její posvátnost najdeme hojně popisovanou v mýtech řeckých, keltských, starogermánských, nordických či slovanských. A právě Slované věřili, že dokáže odehnat zlé duchy. Mnohdy ji dokonce vysazovali do blízkosti svých obydlí, protože věřili, že takto ochrání dům před úderem blesku.
Lípa v národních tradicích a kulturách
Botanický název lípa, Tilia, vychází z řeckého slova Philyra, což znamená nymfa, tedy mytologická bytost. Tu prý bohové proměnili ve strom lípy, když je prosila, aby ji neposlali k běžným smrtelníkům. Lípa je také symbolem Slovanů. Byla zasvěcena jejich krásné bohyni jara, Ladě. V germánské mytologii byla lípa spojována s bohyní bohyní lásky a plodnosti, Freyou. V Norsku to pak byla bohyně manželství a mateřství Frigg a Norové považovali lípu za symbol ochrany domova a rodiny.
Symbol míru a spravedlnosti
Pojďme, ale zpět do českých dějin. Jakmile se za dávných časů udobřily dva znesvářené rody, zasadily na hranici svých území lípu, jakožto symbol míru, pokoje a ochrany. Byla tak tradičně vysazována na návsích a prostor pod její korunou sloužil jako shromaždiště či soudní dvůr. Mimochodem tato symbolika asi není úplně náhodná. Objevuje se i u jiných národů. Staří Keltové spojovali lípu s férovostí a spravedlností a často pod ní vykonávali své magické obřady. A slyšeli jste už někdy o litevské bohyni osudu, Laimě?! Litevčané věřili, že pod korunou lípy jdou slyšet její věštby.
Léčivá síla a meditativní účinky
Lípa se tradičně řadí mezi byliny podporující kvalitní spánek. Hovoří se o ní jako o rostlině, která pomáhá dosáhnout hlubokých meditativních stavů. Tradovalo se, že jestliže u lipového kmene usnete, zajistí Vám to zdravý odpočinek. Probudíte se svěží a plní lásky. Dokládá to i vědecká studie z roku 1994, která došla k závěru, že “Lipový květ obsahuje látky, které mohou mít mírné sedativní účinky, což vysvětluje jeho tradiční použití při nespavosti a úzkosti.” (Viola, H., et al. (1994). Central nervous system effects of natural and synthetic coumarins. Neuropharmacology)
Skrytý poklad aromaterapie – květová voda Lipový květ
Destilací jejich aromatických květů vzniká 100% květová voda Lipový květ, která je ještě stále raritou světa přírodní kosmetiky a aromaterapie. Její konejšivá síla přináší uklidnění unavené a suché pleti. Je známá svými hydratačními vlastnostmi a schopností zklidňovat podrážděnou pokožku. A proto patří mezi oblíbené složky v přírodních tonicích a hydratačních sprejích.
Jemné květinové aroma vyrovnává emoce a je vhodné při nespavosti, stresu, nervovém vyčerpání a úzkosti. Neváhejte po ní sáhnout v okamžicích, “kdy tělo chce zastavit, ale mysl stále víří.”, jak píše S.Catty ve své knize Hydrosols The Next Aromatherapy. Využijete ji také v relaxačních koupelím nebo ji můžete rozprášit na polštář před spaním a podpořte tak dobrý spánek. Tušili jste, že tato květová voda v horkých letních dnech ochlazuje tělo i mysl a že lipový obklad ulevuje bolestem hlavy a migrénám?! Rozhodně stojí za vyzkoušení!
Lípa, strom s bohatou historií a mnoha významy, nám i dnes nabízí své dary v podobě uklidňující a léčivé síly. Ať už využijeme její květovou vodu pro péči o pleť, zklidnění mysli nebo pro lepší spánek, lípa nám připomíná, jak důležité je spojení s přírodou a její moudrostí. Nechme se inspirovat tímto vznešeným stromem a využijme jeho blahodárné účinky pro naše zdraví a pohodu. Vyzkoušejte sílu lípy a obohaťte jejími účinky svůj život.
100% květovou vodu Lipový květ kupte zde.
Co jsou to květové vody neboli hydroláty čtěte tady.
Zdroje:
S. Catty – Hydrosols The Next Aromatherapy, Healing Art Press, 2001
Lydia Bosson – Hydrosol Therapy, 2019.
Viola, H., et al. (1994). Central nervous system effects of natural and synthetic coumarins. Neuropharmacology
Váňa, Z. – Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, 1990.
Porteous, A. – The Forest in Folklore and Mythology, Dover Publication, 2002.
